Zrušme slečny

V německy mluvících zemích trval boj za odstranění oslovení "slečna" zhruba deset let. V 70. letech minulého století v průběhu rozvoje feministického hnutí a vzrůstu sebevědomí žen skrze profesní uplatnění, se začaly neprovdané ženy častěji a silněji bránit proti oslovení "slečna", které shledávaly diskriminujícím, neboť oproti oslovení mužů oslovení "slečna" či "paní" informuje ostatní o rodinném stavu dotyčné ženy. Stav "neprovdanosti" je podvědomě poměřován s provdanými ženami a jejich sociálním statusem a "slečny" jsou tak podprahově vnímány jako neprovdané, nezaopatřené ženy, kterým se nepodařilo získat žádného muže.

Jak ve svém článku nazvaném "Paní nebo slečna" uvedla Jana Valdrová: "Ženy v německy mluvících zemích si povšimly, že s paní se jedná zpravidla jinak než se slečnou. Zatímco slečna je podvědomě považována za nezralou, nesamostatnou, "nezaopatřenou", paní je důstojná a nezávislá, schopná rozhodování. Ba co víc - jestliže české ženy tak rády s uzarděním upřesňují odpověď na otázku "Paní nebo slečna?", bezděky tím vyzrazují diskrétní podrobnost o svém rodinném stavu."

Skutečnost, že je u žen prostřednictvím oslovení zveřejňován jejich osobní stav, může být též hodnocena jako porušení § 11 občanského zákoníku, který v rámci ochrany osobnosti, zaručuje každé fyzické osobě právo na ochranu soukromí. I když je nutno zdůraznit, že dnes není "slečna" vědomě používána diskriminačním způsobem. Patří k archaickým slovům a používá se bezmyšlenkovitě. Například mnohým mužům je tato věc lhostejná a někteří si dokonce stěžují, že je zjišťování, kdo je slečna či paní, zatěžuje. Na druhé straně neprovdané ženy mají pocit, že kdyby se "vydávaly" za paní, dopouštěly by se lhaní. Všichni pouze dodržují zavedenou tradici, která nemá žádné logické opodstatnění. Je tedy zřejmé, že většině lidí by se odstraněním oslovení slečna značně ulevilo, protože už by nemuseli složitě dedukovat, jak ženu, kterou neznají, oslovit. Ve švýcarském kantonu Basilej, kde vládní rada nařídila 18.1.1983 všem správním úřadům, aby byly všechny pracovnice od okamžiku rozhodnutí oslovovány jako "paní", pokud si v jednotlivých případech svobodné ženy nebudou výslovně přát oslovení "slečna", nejprve proběhla anketa na toto téma. V této anketě se objevily následující argumenty:

Argumenty pro zrušení:

- Pod 35 se dá slečna ještě snést. Nad 35 let to znamená stará panna.
- Slečna = neprovdaná, volná, ještě k mání. Když je starší - nezískala žádného muže. Paní = vdaná = ulovila manžela = lepší sociální situace; zaopatřená. Mám tu zkušenost, že jsem jako "paní" braná vážněji.
- Paní lze být i bez manžela po boku.
- Jsem paní/žena a nestávám se jí teprve prostřednictvím muže.
- Nejsem žádná feministka, ale chci být zrovnoprávněna buď s "panem" nebo "mládencem".
- Paní se promine mnohem víc než slečně. Slečna je přeci "stará panna", když si troufne ukázat své vrtochy.
- Malá soukromá lekce jednoduchého myšlení pro (mužské?) autory dotazníku: Samozřejmě, že je ten pojem hodnotící, vždyť při jeho pouhé existenci byly vytvořeny dvě kategorie žen.
- Nezarazilo vás už někdy, že máme šestnáctileté "pány" a devadesátileté "slečny"?
- Zdá se mi zjišťování, kdo je paní či slečna, namáhavé. Styk mezi lidmi už je dost komplikovaný, proto by se oslovování mělo maximálně zjednodušit, proto jsem pro "paní".

Argumenty proti zrušení: - Také slečně přísluší ženskost
- S oslovením "paní" bych se cítila vdaná.
- Každý člověk má být taková osobnost, aby se nemuselo přikládat tolik hodnoty oslovení.
- Podle mého mínění je úkolem každé ženy (která tomu přikládá hodnotu), skrze její chování ukázat, že je také jako slečna plnohodnotná.
- Nemá státní správa nic lepšího na práci, než rozesílat takové dotazníky?
- Tolik papíru a pozdvižení kvůli malému slůvku "slečna".
- Je to tradice.

Zajímavé je, že i v České republice by se "slečna" měla používat jen sporadicky, neboť jak nás poučil L. Špaček ve své etiketě: Oslovujeme vždy tak, jak si to dotyčná osoba přeje. Všechny ženy oslovujeme "paní", bez ohledu na to, jsou-li vdané, či nikoliv. Oslovení "slečna" si dovolíme jen vůči velmi mladé dívce - anebo když si o to žena sama řekne. Ve slušné společnosti neznámého muže oslovujeme "pane", neznámou ženu "paní"."

Jenže slečna se vesele používá dál. Proč se tedy tohoto oslovení nezbavit úplně? Přinejmenším by to zjednodušilo společenský styk, který už je dost komplikovaný. Stačí dodržovat pravidla etikety.

A jaký je váš názor? Uzrál čas pro zánik tohoto slova? Jak často a na základě jaké úvahy používáte oslovení slečna? Mělo by se zrušení tohoto slova nařídit shora nebo jednoho dne odumře samo?