Marble (fe1aad3edff6bccd159c7324f4ca6a44) 4. listopadu 2010 ← komentářů 14 ☯☯2 [2x] ★[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat
[zobrazení 54] [Jak doinstalovat Enlightenment do Ubuntu 10.10] → [/-/12930] ← sdílet nebo odpovědět
... sakra, chtel jsem tim samozrejme rict, ze pak se da resize-ovat za libovolne misto okna, nejen za okraj.Marble (fe1aad3edff6bccd159c7324f4ca6a44) 4. listopadu 2010 ← komentářů 14 ☯☯2 [2x] ★[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat
[zobrazení 62] [Jak doinstalovat Enlightenment do Ubuntu 10.10] → [/-/12929] ← sdílet nebo odpovědět
Technická k resize ... mám pocit, že většina WM podporuje kombinaci praveho altu a praveho mysitka prave pro resize (a pravym altem s levym mysitkem se da zas hybat oknem za jeho libovolne misto, nejen zahlavi). Teda uz nejakou dobu WM s plovoucimi okny nepouzivam, ale snad si to pamatuji spravne. Jo a pravy alt necht si detailisti nahradi za prislusny meta keysym. :)Marble (fe1aad3edff6bccd159c7324f4ca6a44) 1. října 2010 ← komentářů 14 ☯☯2 [2x] ★[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat
[zobrazení 113] [Akumulace energie v setrvačníkových elektrárnách] → [/-/12705] ← sdílet nebo odpovědět
s/psychycký/psychologický/Marble (fe1aad3edff6bccd159c7324f4ca6a44) 1. října 2010 ← komentářů 14 ☯☯2 [2x] ★[ + ] 1 [1x] [ - ][informativní[x]] [zobrazení 43] [Akumulace energie v setrvačníkových elektrárnách] → [/-/12704] ← sdílet nebo odpovědět
Pěkné setrvačníky mají i tady: → [http://www.ipp.cas.cz/Tokamak/comp] , dokonce, nakolik vím, i čistě tuzemského původu. Jen ted neumím najít odkaz, kde by se o nich psalo víc. (Stručně řečeno, jsou tam využity jako zdroj pro velmi krátkodobé odběry velmi velkého výkonu.)
Na regulaci sítě vypadají setrvačníky velmi elegantně, otázkou je, proč se v praxi téměř nepoužívají (myslím právě jako součást sítě, ne tovární UPSky), a staví se spíš přečerpávací elektrárny. Aby to v praxi neskončilo na nějakých "drobných technických problémech" (podobně jako třeba ty tokamaky). Druhá věc je, že "neškodnost" setrvačníku kvůli tomu, že je to mechanické zařízení, je čistě psychycký efekt. Ta energie tam prostě je, a je vcelku jedno, jestli ji budeš mít někde schovanou jako roztočený setrvačník, anebo ekvivalentní nálož výbušniny. Paseku zvládne udělat oboje víceméně stejnou.Marble (fe1aad3edff6bccd159c7324f4ca6a44) 1. října 2010 ← komentářů 14 ☯☯2 [2x] ★[ + ] 1 [1x] [ - ] [zobrazení 121] [Shweeb - kapotovaná lehokola jako závěsný monorail] → [/-/12703] ← sdílet nebo odpovědět Ohledně námitek k lehokolům bych si tě dovolil poopravit. Stabilita ani kopce obecně nejsou oproti klasickým kolům větší problém. Stabilita je u libovolného kola hlavně věcí geometrie. To, že se část lehokol staví s extrémně velkým závlekem, aby byla jo... [celkem 2055 znaků] [zobrazit]
Ohledně námitek k lehokolům bych si tě dovolil poopravit. Stabilita ani kopce obecně nejsou oproti klasickým kolům větší problém. Stabilita je u libovolného kola hlavně věcí geometrie. To, že se část lehokol staví s extrémně velkým závlekem, aby byla jo stabilní při rychlostech kolem 80 km/h je jiná věc. Není problém postavit lehokolo (klidně i semi-low), na kterém se dá jet vcelku klidně rychlostí pomalé chůze, aniž by výrazně utrpěla řiditelnost ve velkých rychlostech. A kdyby se ti to pořád nezdálo, tak existuje i dost různých leho-tříkolek. Kopce jsou zčásti věcí zvyku (vyšší frekvence šlapaní, nohy dost nahoře apod., spíš psychyka), což se po pár (tisících :) km v pohodě srovná, a zčásti větší typické hmotnosti lehokola (ale kdyby šlo o tohle, dají se najít lehokola s hmotností blížící se závodní klasice). (pro ilustraci: → [http://marble.matfyz.cz/leho_a_kopce.jpg] :))
Nevýhody lehokola (mám ted na mysli spíš nižší lehokola, kde je viditelná aerodynamická výhoda) v městském provozu jsou spíš spojené s designem cyklistické infrastruktury. Jezdit po silnicích stylem auto je vcelku v pohodě (maximálně vadí níže umístěná hlava a tudíž víc smradu a humusu z okolních výfuků do plic :( ..), navíc dobrý výhled a bezpečné brždění díky rozvoru a nízkému těžišti je vcelku výrazné plus. Ale cyklotrasy obsahující velké množství vodění kola po přechodech nečekané prudké a úzké zatáčky kamsi, motání se mezi pěšími lidmi apod. na lehokole vadí ještě víc, než na klasice. Lehokolo se spodním řízením (které je jinak moc fajn) se fakt blbě vodí, typický poloměr zatočení je větší, než u klasiky, skákat na obrubník prakticky nejde, při častém brždění a zrychlování mizí výhoda nízkého odporu vzduchu apod.
Monorail je sice hezká blbinka, ale byla by to maximálně náhrada MHDčka, ne individuální dopravy. Ta sít IMO nemůže být prakticky tak hustá, jako silnice, takže pojedeš podle toho, kde máš "rail" a ne podle toho, kam chceš. Kromě toho, ta věc na fotkách a nízký odpor vzduchu moc dohromady nejde. Koukni se, jak vypadají velomobily. :)Marble (fe1aad3edff6bccd159c7324f4ca6a44) 21. ledna 2009 ← komentářů 14 ☯☯2 [2x] ★[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat
[zobrazení 44] [Žárovky a EU - účel nemusí světit prostředky] → [/-/11627] ← sdílet nebo odpovědět
Nějak nerozumím tomu, proč ti přijde "správné" vybírat nějaké poplatky za žárovku. Tebou zminovaný vzácný zdroj je přeci elektřina, tak bys měl chtít danit elektřinu, když už, ne? Nechápu, proč by někoho mělo zajímat, či trápit, co já považuji za adekvátní využití té elektřiny ... jestli svítit v bytě non-stop výbojkou, zatopit si na teplotu o stupen vyšší, nechat běžet nepřetržitě server, nebo si svítit žárovkou, nebo cokoliv jiného. To je asi stejná logika jako počítat poplatky za auta podle kilometrové spotřeby. Když chci "bojovat" proti spalování benzínu, tak by ty poplatky měly být za benzín a jestli mi stačí za litr ujet deset kilometrů v autě, anebo sto na nějakém mopedu už je přeci z hlediska spotřebované ropy jedno.Marble (fe1aad3edff6bccd159c7324f4ca6a44) 15. října 2007 ← komentářů 14 ☯☯2 [2x] ★[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat
[zobrazení 54] [Pohádka o atomovém proudu bez emisí oxidu uhličitého] → [/-/10830] ← sdílet nebo odpovědět No s tim,ze nemusi vozit palivo to neni tak jednoznacne, Sice jej ... [celkem 5243 znaků] [zobrazit]
No s tim,ze nemusi vozit palivo to neni tak jednoznacne, Sice jej
skutecne vozit nemusis, ale zas treba cas od casu potrebujes privezt
nejaky nahradni dil, potrebujes cloveka, co musi neco opravit a v
pripade decentralizovaneho zdroje treba ten technik najezdi mnohem
vetsi vzdalenosti si myslim.
A nebo proste tak, ze solarni panel o rozmerech 1mx1m muze dat tak 1
MWh za rok (muj hodne hruby odhad, spis to bude znatelne min). Jaderna
elektrarna vyrobi radove 10 TWh za rok. Pokud ten metr ctverecni
panelu vazi 10 kg, a ma rekneme radove stejnou zivotnost jako JE
(radove snad ano), tak ti porad vychazi nejakych 10^5 t solarnich
panelu jako ekvivalent jedne JE. Palivo je tudiz IMO zcela
zanedbatelna polozka, otazkou je kolik materialu a energie je potreba
na samotnou stavbu JE. Tam bohuzel nemam ani priblizny odhad (ale pri
hustote vody je 10^5 tuny kvadr 100x100x10 m, takze bych veril, ze ta
hmotnost bude radove obdobna). Zpracovani a tezba uranu versus vyroba
fotovoltaik. Kvalitativne totez (toho uranu je fakt pomerne malo,
takze mavnout nad tim rukou ve smyslu palivo versus samotny zdroj neni
moc podlozene), kvantitativne bohuzel vubec netusim.
Ale fakt, ze tohle jsou detaily. A s tim topenim mas sakra pravdu. :-(
I kdyz mozna to az takova krize nebude. S rostouci cenou uhli a plynu
zacne byt srovnatelna cena elektriny (treba z JE, proc ne, porad je
uranu na znatelne dele nez uhli, navic jsou v zaloze veci jako mnozive
reaktory), tak se bude topit elektrinou (at uz primo, nebo s tepelnym
cerpadlem). Treba v kombinaci s nejakou rozumnou akumulaci (bazenek
vody :), takze take bude sance lepe stabilizovat sit pri vetsim
zastoupeni neregulovatelnych zdroju. Ono to bude nakonec zcela
pragmaticky dano tim, co se lidem nejvic vyplati. Drevo a podobne veci
myslim o moc vetsi vyuzitelnost, nez ted nema, mozna neco malo vic
lidi drevem topit zacne, ale v globalu to nebude nic moc. Solarni
kolektory a podobne veci se mozna trochu vic rozsiri, ale asi spis jen
v kombinaci s jinym spolehlivym zdrojem. Akumulace energie pro
vytapeni na delsi dobu (co kdyz bude tyden zatazeno, chumelit a
mrznout) bude asi porad hodne narocna.
Uspory a zatepleni urcite prijde ke slovu, minimalne tehdy, az se to
lidem jednoznacne vyplati. Coz je jen otazkou paliv a elektriny.
No ve vysledku bych byl optimista, i kdyz narozdil od tebe asi vic
verim v tom, ze jaderne elektrarny jsou schopny docela dost pomoct.
Optimalizace -- podle me je hlavne problem v tom, ze rozumne se da
optimalizovat predevsim ve velke centralizovane siti. Jestli jsou pak
zdroje lokalni nebo centralni uz neni moc rozdil (naopak centralni
velke zdroje jsou myslim lepsi (pro sit), protoze mas lepsi predstavu,
kudy povedou jak velke vykony, pri decentralizovanych zdrojich bys IMO
musel skoro vsechna vedeni dimenzovat na obecne vetsi prenaseny
vykon). V male lokalni siti budes mit potom mnohem vetsi problem s
akumulaci, protoze fluktuace vyroby i spotreby budou principialne
vetsi (sice to nejsou ciste nahodne jevy, pravda, ale i tak si myslim,
ze tenhle efekt bude znatelny). A nakolik vim, tak akumulaci elektriny
v dostatecnem mnozstvi stale neumime. (S nizkopotencialovym teplem pro
vytapeni je to urcite mnohem lepsi, ale i tak bych nerekl, ze
jednoduche.) Bez ohledu na tohle vsechno je urcite predstva
energeticky sobestacneho domku bezva, Ale myslim, ze spis pro osobni
pocit toho, kdo o neco takoveho stoji uz "z principu", nez ze by to
bylo reseni pro celou spolecnost.Marble (fe1aad3edff6bccd159c7324f4ca6a44) 13. října 2007 ← komentářů 14 ☯☯2 [2x] ★[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat
[zobrazení 46] [Pohádka o atomovém proudu bez emisí oxidu uhličitého] → [/-/10824] ← sdílet nebo odpovědět
Jo, a stoupenci jadernych elekraren, kteri trochu zapremysli o souvislostech, se IMO misto prehodnocovani svych nazoru proste zeptaji, co navrhujes pouzit k pokryti spotreby misto jadernych elektraren. A pokud navrhnes prakticky jakykoliv jiny zdroj, tak vzdycky dospejes k tomu, ze musis neco nekam vozit. Takze kvalitativne jsi v uplne stejne situaci. Kvantitativne to zhodnotit s ohledem na vsechny souvislosti je myslim temer nemozne (alespon mam takovy dojem z vysledku tech, co se o to stale v nejruznejsich podobach pokouseji), ale rekl bych, ze palivo s velkou energetickou hustotou by na tom melo byt obecne spis dobre.
Takze tohle mi prijde jako hodne slaby argument ve stylu "vytahnem jen tu pulku, co se nam hodi".Marble (fe1aad3edff6bccd159c7324f4ca6a44) 13. října 2007 ← komentářů 14 ☯☯2 [2x] ★[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat
[zobrazení 51] [Pohádka o atomovém proudu bez emisí oxidu uhličitého] → [/-/10823] ← sdílet nebo odpovědět
Hm, tak me napada. Kdyby byla spotreba fosilnich paliv na vyrobenou kWh v jaderne elektrarne srovnatelne se spotrebou techto paliv v nejake elektrarne ktera je primo pali (ta plynova treba), proc by pak sakra nekdo pracne stehoval nekam uran, kdyby mohl rovnou tu ropu/plyn misto liti do nakladaku a tezebnich stroju rovnou palit a jeste by na tom vydelal. Rekl bych, ze nekde je neco spatne. :) A ad solarni panely. Ty se na tu strechu budou nosit z tovarny, kde je vyrabi na zadech, na strechu tahat lidskou silou a podobne? Nedelam si iluze. :)Marble (fe1aad3edff6bccd159c7324f4ca6a44) 5. prosince 2006 ← komentářů 14 ☯☯2 [2x] ★[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat
[zobrazení 45] [Čím nahradit ropu a JE současně - část 2: řečnickým talentem Ivana Breziny a Stanislava Mihulky] → [/-/10312]
Jo jeste ... samozrejme, ze takovehle jednoduche uvahy nemuzou vyresit vyvoj klimatu, ale myslim, ze i jednoduchy vypocet, ktery mi ukaze radovy nesouhlas ma sve misto. Ja se ani nechci tvarit, ze tusim cim muze byt zpusobena zmena teploty oceanu, jen jsem si celkem jisty, ze primo tanim ledovcu ne (a to i kdyz jich ve skutecnosti roztalo nekolikrat vic, nez ten jeden zminovany). :)Marble (fe1aad3edff6bccd159c7324f4ca6a44) 5. prosince 2006 ← komentářů 14 ☯☯2 [2x] ★[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat
[zobrazení 45] [Čím nahradit ropu a JE současně - část 2: řečnickým talentem Ivana Breziny a Stanislava Mihulky] → [/-/10311]
Jeste k ledu a teplote vody. Skupenske teplo jsem nezapocitaval umyslne. To jde IMO primarne ze slunecniho zareni a ze vzduchu (ledovec musi nejdriv roztat a pak teprv studena voda tece do oceanu). Samozrejme, ze to skupenske teplo se "nekde" alespon castecne projevi. Nicmene to zas muzem operovat s tim, ze teplotu oceanu ovlivnuje take kdeco.
Jinak skupenske teplo je asi 3*10^5 J/kg, coz je sice o rad vic nez na zmenu teploty (jo, stojim si za tim, ze 10*4100 je radove 10^4 a ne 10^5 :), ale porad malo na primy vliv na ochlazeni oceanu.
xChaos: Njn, tak to dopada, kdyz clovek vscehno vidi pres fyziku. :)Marble (fe1aad3edff6bccd159c7324f4ca6a44) 4. prosince 2006 ← komentářů 14 ☯☯2 [2x] ★[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat
[zobrazení 42] [Čím nahradit ropu a JE současně - část 2: řečnickým talentem Ivana Breziny a Stanislava Mihulky] → [/-/10299]
sub-lunar -- oprava: jsem se nechal zblbnout ... neni pravda, ze rozdil mezi 10^18 (10^19, to je jedno) a 10^22 je zanedbatelna chyba. Totiz ROZDIL tech dvou cisel ma rad 10^22! Takze at uz relativni odchylku pocitam jakkoliv, je nejmene nejakych 100%, coz je celkem dost. :-/Marble (fe1aad3edff6bccd159c7324f4ca6a44) 4. prosince 2006 ← komentářů 14 ☯☯2 [2x] ★[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat
[zobrazení 78] [Čím nahradit ropu a JE současně - část 2: řečnickým talentem Ivana Breziny a Stanislava Mihulky] → [/-/10298]
sub-lunar: ad chyba a rady 10^20 .. hm, tohle me nenapadlo, sakra. To je des, kdyz uz se neda verit ani radovym vysledkum. Pak se mozna nedivim, ze si libovolna klimaticka data interpretuje kazdy uplne jinak. Dik za upozorneni.Marble (fe1aad3edff6bccd159c7324f4ca6a44) 3. prosince 2006 ← komentářů 14 ☯☯2 [2x] ★[ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat
[zobrazení 44] [Čím nahradit ropu a JE současně - část 2: řečnickým talentem Ivana Breziny a Stanislava Mihulky] → [/-/10294]
Co se ledovcu tyka ... v odkazovanem clanku o teplote oceanu se operuje s energii radove 10^22 J, rozloha Turecka je 10^12 m^2, kolik je tloustka ledovce nevim, ale predpokladam, ze ne vic, nez radove 10^2 m, tedy 10^14 kg studene vody. Na ohrati o radove deset stupnu potrebuje nejakych 10^18 J. Tak jestli pocitam spravne, tak to trochu nesedi ...
Mimochodem, timhle komentarem rikam prave to, co je v nem napsane, zadne ekoskepticke nebo ekoteroristicek zpravy mezi radky nehledejte. :)
Zobrazeno 14 komentářů z 14 nalezených.Zpracování trvalo 0.44 sekund.