Liberálně-nihilistická hlubinná ekologie
Publikoval(a): xChaos () 18. červenece 2010 14:06
Zobrazení 509 z toho via RSS 65 Facebook 41 Twitter 23 Google 5 NYX 13
Komentářů: 18
Rubrika: Nesmrtelní chrousti

Po letech se opět odvážím pustit do napsaní spekulativně-filosofické eseje, a to v reakci na konkrétní celkem inteligentní (a současně ovšem levicovou) úvahu, která zajímavým způsobem připouští, že antikonzumní rétorika a levicová kritika ekonomické krize nejdou příliš dobře dohromady.

Zaujal mě článek Michael Hauser: Víra ve změnu [www.denikreferendum.cz], a to zejména třeba tenhle odstavec:

Občas dokonce nastane jakési neúmyslné souznění mezi kritiky konzumu a neoliberály, které bylo vidět v postoji vůči šrotovnému. Obě strany se de facto shodly na tom, že šrotovné není to pravé, i když každý z jiného důvodu. A tak by se dalo pokračovat. Pokud ekonomická krize vede k omezení spotřeby, tak by ji nakonec měl uvítat každý kritik konzumu, zvlášť ekologové, o hlubinných ekolozích ani nemluvě. Celá desetiletí ekologové vyzývali konzumenty k uskromnění, a najednou přijde ekonomická krize, která to zařídí. Ekonomická krize je vlastně uskutečněním ekologických snů o omezení spotřeby.

Nejsem sice "neoliberál", ale liberálně-nihilistický hlubinný ekolog (vzdal jsem označení "anarchista", protože dnes podle mě ztratilo svůj dávný význam "odpůrce základní vojenské služby, hranic, plotů a zákazů všeho druhu, který věří, že lidé by se dokázali navzájem nepozabíjet, i kdyby na ně nedohlížela policie" a nabývá daleko více významu "co nám na to asi tak řekne profesor Slačálek" :-)), ale přesto mě uvedený odstavec zaujal. Ano - i já jsem kritizoval šrotovné, samozřejmě - jenže jsem ho kritizoval ze svých vlastních, podle mého neskromného názoru technicky kvalifikovaných pozic. Ale to teď už není důležité.

TečkaCZ bohužel ani po roce nedokázala dodat článek, který by se vyjadřoval nejprve ke globální finanční, a později ke globální ekonomické krizi. Je to proto, že jsem příliš dlouho shromažďoval komentáře k tématu, a snažil se dešifrovat jazyk, kterém jsou napsané: posléze jsem nad celou věcí příliš přemýšlel - a dospěl jsem k názoru, že ideologicko-finančně-mediální newspeak, který je dnešní dění ve světě popisováno, neodpovídá mému vlastnímu vnímání a chápání světa, ve kterém žiju, a naprosto jsem se zdržel jakéhokoliv delšího komentáře. Jsem přesvědčen, že lidé velmi často nechápou skutečný význam slov, která používají - a to bez ohledu na to, za který názorový tábor momentálně kopou. Ale otázky okolo peněz, dluhů, hypoték, inflace, apod. v tomhle článku nechci řešit. Chci řešit ono "omezení spotřeby".

V posledních dvou letech podle jsem by zasažen obrovským množstvím tzv. "levicových" názorů - přesnější by bylo říct "názorů alternativních k mediálnímu mainstreamu dneška" - a to dílem asi i proto, že se nositelé těchto názorů konečně naučili pořádně používat Internet. A jde často o zcela novou odrůdu kritických názorů, než byla "grassroots" kritika, kterou Internet žil době svých slavných začátků v 90. letech: v současné době jde o směs více či méně zajímavých a originálních postřehů (ne nutně zajímavějších, než jsou postřehy jiných myšlenkových světů) - které se ovšem snaží absolutně jakýkoliv problém dneška zredukovat na "kritiku kapitalismu". V podstatě je jedno, jaký momentálně máte problém - stačí, když tento problém svedete na "kapitalismus". Což je v podstatě to samé, co pseudoliberální blogeři (dosaďte si sami vašeho oblíbeného libertariána, který volí buď Svobodné nebo Cibulku, nebo se případně spokojí s TOP09) provádí se slovem "socialismus" - akorát znaménko je převrácené. Zatímco zarytá kritika kapitalismu patřila před deseti-patnácti lety max. tak do slovníku zarytých trockistů - a "nová levice" složitě koketovala s enviromentalismem a demonstrovala proti pokusům na zvířatech či kožešinovým chovům a o ekonomických otázkách po pádu východního bloku a jeho "gulášového socialismu" spíše zdvořile mlčela, a Bělohradský v té době "myslel zeleň světa" a "sympatizoval s vězni v koncentračních táborech" - tak dnes se se zřejmě i díky krizi z kritiky "kapitalismu" stává slušný mainstream.

Můžu jako rozený liberál jít s dobou a vrhnout se zčistajasna také na "kritiku kapitalismu" ? Mohl bych třeba prohlásit, že "kapitalismus je jednou z negativních externalit volného trhu" - je to prostě souhrnné označení pro negativní důsledky svobody podnikání a směny. Příčetný podnikatel se za "kapitalistu" označí asi se stejně malým nadšením, s jakou komunista sám sebe označí za "bolševika". Protože oba moc dobře vědí, k jakým špatnostem by se tím přiznali. Jenže když řeknu, že "kapitalismus je jednou z negativních externalit volného trhu", porozumí mi vůbec někdo ? Z hlediska "levice" jsou "kapitalismus" a "volný trh" v podstatě synonyma, a "negativní externalita" je zase pojem na rozhraní ekonomiky a ekologie, který vyžaduje určitou znalost ekonomické teorie. No a z hlediska "pravice" jsem zase levičák, protože jsem si vůbec dovolil slovo kapitalismus použít, případně spojit volný trh s čímkoliv negativním.

Ještě před několika lety jsem opatrně poukazoval na to, že skoro vůbec nechápu negativní tón, která média spojovala se slovem "anarchismus": sakra, přečetl jsem si Kropotkinovu "Anarchistickou etiku" - a zatleskal mu ! Šlo přece o směs vizionářského sociálního evolucionismu s humanismem moderního střihu ! Velká část požadavků anarchistických teoretiků 19. století byla dnes přece realizována: námatkou třeba zrušení nedobrovolné vojenské služby, zrovnoprávnění žen, humanizace vězeňství... tak proč tolik humbuku ? Orwell se stal ikonou postmoderní liberální společnosti - a Orwell se přece značnou část života hlásil k anarchistům a bojoval na jejich straně proti španělskému fašismu - tak kde je problém ? A stejně či podobně jsem celá léta obhajoval enviromentalismus, a pracně jsem na všech stranách vysvětloval, že zdaleka nehlásá takový "návrat na stromu", jako je mu podsouváno.

Toto ovšem byla minulost. Můžete si jí dohledat v historii článků TečkyCZ, těch článků bylo hodně. Dnes už se k tomu moc nechci vracet, ani v tom pokračovat. Psal jsem ty texty v určité době, v určitém věku, napsal jsem je jak nejlépe jsem uměl - a dnes na mě často působí dojmem blábolivých středoškolských slohových prací. Mazat je kvůli tomu nebudu.

Dneska řeším trochu jiný problém. Jsem členem České Pirátské Strany, která ma na všech stranách plné ruce práce s vysvětlováním, proč se označila za "liberální stranu". Toto slovo je totiž dnes asi stejně mnohoznačné a stejně málo sexy, jako bylo na sklonku Husákovy éry slovo "socialismus". Vládnoucí elity by se k "liberalismu" či "liberální konzervativismu" přihlásily hrozně rády - ovšem většinová populace si tím pádem toto slovo spojí se vším, co jim na stávajícím systému nelíbí, a stane se pro ně spíš nadávkou. Pro novou levici je pak nadávkou "neoliberalismus" - opět, aniž by bylo přesně jasné, nakolik za dnešní neuchopitelný globální kompromis mezi mnoha protichůdnými národními a korporátními zájmy možné obvinit "neoliberalismus". Liberalismus je v USA a v anglosaském prostředí obecně v podstatě synonymem ke slovu "socialismus" či "sociální demokracie": a naproti tomu, v Evropě bývá často považován za jeho hlavní protiváhu ! Šalamounsky toto řeší v Německu, kde hlavním viditelným rozdílem mezi konzervativně-pravicovou CDU/CSU a liberálně-pravicovou FDP je to, že CDU by nikdy nemohla mít za předsedu otevřeného homosexuála - zatímco u FDP je to (téměř) opačně: Evropa tedy na rozdíl od USA chápe liberalismus jako tu část pravice, která se nehlásí ke křesťanské (případně rovnou katolické) sociálně konzervativní tradici. Což ovšem např. v podmínkách ČR jako by dělalo prakticky ze všech pravičáků automaticky liberály.

Liberálové a libertariáni často zuřivě volají po omezování státních "regulací". Jenže co když bych jim řekl, že institut soukromého vlastnictví (který je obvykle nejposvátnější hodnotou jakékoliv "pravice") je v řadě případů pouze další formou státní regulace ? Existuje totiž určitá maximální míra akumulace vlastnictví, u které lze proces vlastnictví (to je další věc, za kterou mě pravičáci nebudou mít rádi - vlastnictví pokládám jednoduše za proces, nikoliv např. za "právo") provozovat bez přispění státu a jeho monopolu na represi. Vlastnění je dost relativní pojem, a má ledacos společného s gravitací: dalo by se říci, že "zakřivuje okolní ekonomický prostor". Za nadměrnou akumulací vlastnictví logicky číhá nadměrná akumulace moci, kontroly, hrozba monopolu, apod. Ale nejde jen o monopol a o "miliardáře": je jasné, že vlastnění např. jednoho domu je ještě vztahem převážně mezi majitelem a jeho majetkem, tedy v podstatě činností: naproti tomu, vlastnění třeba deseti domů už je jasně nějakým druhem společenské úmluvy, tedy vztahem mezi více lidmi (protože pochopitelně: jeden člověk nemůže být na více místech současně). Docházíme tedy k tomu, že vlastnictví je překvapivě kolektivní aktivita - pravý individualista by si kupodivu měl pečlivě hlídat, aby nenahromadil tolik vlastnictví, že se jeho proces vlastnění stane záležitostí kolektivní spolupráce !

Sociolog Jan Keller je socialista do morku kostí a nerozumí doopravdy ekonomickým otázkám. Ale já ho přesto částečně uznávám za jeho postřehy, které se týkají vnitřních rozporů dnešního systému a jeho sociálního rozvrstvení: Keller si například povšiml, že skutečné elity jsou asi nejvíce kolektivně spolupracující "společenskou třídou" vůbec !

A nebo zde máme otázku anonymního vlastnictví - v nedávné době se např. řešilo, že akciové společnosti, které vydaly nezaknihované akcie "na doručitele", se nebudou moci ucházet o státní zakázky. Dokonce se proti tomu zvedla vlna protestu ! (samozřejmě ne příliš hlasitá, protože k takovémuto typu protestu by se veřejně přihlásil jen politik-sebevrah - většina pravice se i u nás hlásí k transparentnosti státu). Já ovšem částečně zpochybňuji i samotnou existenci anonymního vlastnictví jako takového - a dále samozřejmě i ochranu akcionářů (i těch adresných) před zodpovědností vyplývající z vlastnictví. Anonymní vlastnictví je podle mě naprostá chiméra - a vlastnictví bez odpovědnosti je vlastně jen určitou formou sázky s někým dalším (případně možná "sázky se všemi ostatními"). Ale teď pozor: dělá ze mě tenhle postoj konzervativce ? Anonymní vlastnictví a/nebo vlastnictví zbavené odpovědnosti jsou totiž poměrně novověké, moderní vynálezy: kritika těchto forem vlastnictví by měla být srozumitelná např. sociálním konzervativcům.

Ale nejenom těmito paradoxy vlastnění (z Proudhona jsem četl jen úryvky, ale zaujaly mě) se nám ovšem pravolevé vymezení začíná slušně zamlžovat: "levice" [en.wikipedia.org] a "socialisté" nedají dopustit na "kolektiv" a vše, co s ním souvisí a co k němu vede: dělba práce je pro socialistu dobrá, protože skrze ní vzniká příslušnost ke kolektivu. Jenže: nevede dělba práce právě k ubíjející, netvořivé a monotónní rutině, jejíž "produktivitu" je navíc neustále nutné kvůli tržní soutěži zvyšovat ? Není to jedna z věcí, které tradičně levice kritizovala na "kapitalismu" ? Příslušnost ke "kolektivu" je jednou z mnoha možných forem zotročení a nesvobody. Dělbu práce by mohla nahradit automatizace, ano: jenže ouha - velkým prorokem levice i po 150 letech zůstává člověk, který si plnou automatizaci výroby doopravdy nedokázal představit - a proto tohle slovo v podstatě zůstává tabu. Pracující nesmí být osvobozen např. skrze to, že přestane být dělníkem, ale stane se (odpovědným, neanonymním) majitelem nějaké dílčí složky systému automatizované produkce, a volně směňovat "strojový čas" se sobě rovnými: to by totiž vedlo k tomu, že jeho kolektivní příslušnost nebude odvozena od systému dělby práce, ale od systému směny na volném trhu - a to nechutně zavádí individualismem, a ten přece nemůže levice připustit.

Ale to už jsme zpátky na pravici, která má velký problém, že neomezená akumulace vlastnictví pro ni není tabu, a je naopak žádoucí: a protože Země je kulatá, a akumulace např. pozemků a nemovitostí vede k tomu, že na ostatní hráče na trhu už nic nezbude, tak k udržení společenského konsensu (bez kterého to přeci jen nejde) je nutné vymýšlet stále nové druhy abstraktnějšího a abstraktnějšího vlastnění - které je mimochodem více a více závislé na nějaké kolektivní příslušnosti (národní, apod.) a na státu. Tak třeba duševní a průmyslové vlastnictví, pro začátek: to bez povolání státní represe na pomoc nelze provozovat téměř vůbec. Pak je tu pochopitelně již zmíněné vlastnictví anonymní (pro mě zcela záhadné) a vlastnictví bez odpovědnosti. Vlastnictví je jakoby nadále "soukromé" a "individuální" - ale ve skutečnosti je současně něčím, k čemu potřebujete docela masivní souhlas "kolektivu" (státu, národa, apod.) - a nejen to, někdy potřebujete nejen souhlas, ale přímo ochranu před těmi, kdo vás chtěli hnát k odpovědnosti za škody, které jim váš majetek způsobil ! (představte si, že by akcionáři BP nesli skutečnou osobní odpovědnost za ekologické škody, které činnost této korporace způsobila ! tedy nejen, že by klesla cena jejich akcií, teoreticky až k nule: cena akcií by náhle mohla dosahovat záporných hodnot, a akcionáři firmy, která napáchala příliš velkou škodu, by mohli čelit exekucím !)

"Tábory" či "Pojmy" pravice a levice se nám tedy už po velice krátké racionální úvaze ukazují jako vnitřně rozporné a v podstatě bezobsažné. Slouží k pouhému projevování nějaké kolektivní příslušnosti - a ta nakonec slouží tak či onak z získání nějakého druhu sociálních výhod. Zatímco z vlastnictví sociální výhody a sociální postavení vyplývá tak nějak automaticky - tak socialismus je pokusem, jak se v oprávněnosti své sociální role utvrzovat tak nějak bez této složité a namáhavé okliky. Pravice se naprosto neodvažuje pustit do skutečného individualismu, který by projevoval solidaritu s jinými formami individualismu - a je velice kolektivistická co se týče použitého jazyka, schválených ekonomických doktrín, přijatelných "konspiračních teorií", kterým je vhodné věřit a mluvit o nich nahlas, má také svůj seznam témat, o kterých bylo kolektivně odsouhlaseno, že se o nich mluvit nebude, apod. Kolektivismus levice je ovšem neméně povrchní a symbolický: nikdo se přece nechce doopravdy zdržovat tím, že by se zabýval skutečnou solidaritou s lidmi, kteří mají skutečné problémy ! Nejde přece o to pomoci tomu, kdo má problém - ale kolektivně bojovat proti tomu, koho označíme za příčinu toho problému. Pokud by se řešila solidarita jako praktická účinná pomoc, tak by se tím najednou levice až příliš přiblížila tomu, čím se tradičně v předchozích staletích zabývala církev: a to bylo přece zpátečnické, a tak tedy ty, kteří stojí o prosté odstranění problému a ne o hledání a společné obviňování viníka problému vyloučíme z kola ven.

Proč se tento článek jmenuje "liberálně-nihilistická hlubinná ekologie" ?

Liberalismus předpokládá podřízení se jednoho člověka druhému pouze na základě předběžné (a ideálně dočasné) dohody. Nechci být ani otrokem kolektivu, ani otrokem nějakého dědičného vládce. Není na tom nic těžkého k pochopení: teprve vyčleněním se ze společnosti člověk zjistí, k čemu společnost potřebuje a k čemu ne, a v čem je touto společností manipulován, apod. Takto již osvobozený jedinec se může samozřejmě znovu začít dobrovolně sdružovat - ale bez předchozího kroku individualizace (který pokládá za důležitý třeba i psychoanalýza) nikdy nebude schopen ani pochopit, nakolik jen papouškoval přejaté názory ostatních, a nakolik těmto názorům třeba ani nerozuměl. Je důležité si ujasnit, k čemu potřebujete vy ostatní, a k čemu ostatní případně potřebují vás. Dochází zde k nějaké formě směny, a nemá ji cenu skrývat za bezbřehý kolektivismus. Jenže na druhou stranu: individualismus je často "davový" - tedy třeba takový "individuální automobilismus" v dopravní zácpě samozřejmě přestává být jakýmkoliv projevem individualismu ! Svobodu nám berou všechny formy sociálního programování: tedy i ty, které předstírají, že naší svobodu zvyšují.

Nihilismus [en.wikipedia.org] chápu hlavně jako důsledné odmítnutí ideologického a doktrinářského myšlení a zpochybnění všech jejich (slovně vyjádřených) hodnot. Slova slouží k dialogu, ne k monologu. Prakticky každá ideologie funguje tak, že do svého velkého vyprávění zahrne několik nedefinovaných slov, jejichž význam nelze racionálně vysvětlit, ale je mu třeba věřit: "Bůh", "Spravedlnost", "Vykořisťování", "Kapitalismus" - a ostatně třeba i ona "Svoboda" nebo "osobní zodpovědnost" (opravdu úspěšní majitelé si pečlivě hlídají, aby žádnou skutečnou odpovědnost nenesli, jak jsem ukázal výše). Novou ideologii plnou vágně definovaných pojmů, kterým je třeba věřit, ale přinesl třeba i enviromentalismus: jenže výhodu enviromentalismu je, že se přeci jen snaží navázat svoje pojmy na přírodní a fyzikální realitu kolem sebe, a poměrně minimálně operuje s transcendentními pojmy (pokud vynecháme dost obvyklou transcendenci "děláme to pro příští generace", která je v podstatě nejčastější tradiční - a tak trochu sobeckou :-) transcendencí "děláte to pro spásu SVOJI duše"). Ideologie tedy obecně přestavují nesourodou snůšku blábolů s tendencí k vlastní sebereplikaci - Richard Dawkins by řekl, že jde o "memy" - a tato snůška blábolů vždycky zahrnuje nějaké nezanedbatelné procento vysoce abstraktních až transcendentních pojmů, z nichž minimálně část není definovaná, ale je třeba jim tak nějak "věřit", či je "osobně prožít" - a to možná vyplývá ze samotné struktury jazyka, že to takto musí být (kdyby tam takové pojmy nebyly, tak to lidský mozek, navyklý na určitou strukturu jazyka, vůbec nebude vnímat jako "zábavné" či "užitečné" se něčím takovým zabývat ! a tím pádem ideologie nepřežije.)

No a "hlubinná ekologie" [www.postemoderne.net] - to je právě to, co různé "zelené levice" nikdy nepochopí. Takový antropocentrismus, ve kterém do středu postaví místo jednoho člověka - individuality hned celý kolektiv lidí, pochopitelně spotřebuje ještě více přírodních zdrojů, než "individualistický antropocentrismus". A kromě toho - lidé provozující ve velkém dělbu práce bývají v drancování přírodních zdrojů daleko efektivnější, než jedinci, hospodařící v přírodě spíše individuálně. Tradiční heroická postava klasické konzervativní levice, tzv. "člověk práce", byla posledních asi tak 200 let typicky zapojená do efektivního antropocentrického drancování přírody, vymyšleného nějakým pozdním humanistou či raným osvícencem, a dovedená k dokonalosti vědeckým pozitivismem 19. století.

Ne - hlubinná ekologie [cs.wikipedia.org] (na anglické wiki daleko lépe vysvětlené: deep ecology [en.wikipedia.org]) není opravdu nic, co by se mohlo stát agendou kolektivistů usilujících o sociální spravedlnost: změna smlouvy mezi člověkem (nebo více "člověky") a přírodou která ho (je) obklopuje je v podstatě zcela odděleným tématem, které je téměř zcela oddělené od problematiky uspořádání společnosti a vztahů v jejich rámci. Jared Diamond si ve své knize Colapse dokonce povšiml, že někteří diktátoři a autoritářské společnosti dokázali ve vztahu k životnímu prostředí přijmout velice účinné a radikální kroky (často ovšem zcela protispolečenské). Samozřejmě: i tento autor varuje před zobecňováním, protože to během historie zdaleka nebylo pravidlem - většina autoritářů byla jednoduše hloupých a to zahrnovalo i jejich nepochopení svého přírodního prostředí - a ani mě jako liberálovi není blízká nějaké obhajoba "zelené diktatury". Ale pouze poukazuji na to, že hlubinná ekologie klade na člověka i lidstvo velmi vysoké nároky, které jsou zcela mimoběžné s tradičními levicovými požadavky.

Dokonce třeba i nenáviděná "akumulace vlastnictví" v některé ze svých zcela abstraktnějších podob vlastně reálnému životnímu prostředí může škodit méně, než sebevíce "spravedlivý" - ale zato náležitě masový a k neobnovitelným zdrojům bezohledný - konzum. Skutečný "volný trh" (nikoliv nějaká jeho imitace sloužící k legitimizaci výsad vládnoucích elit) by mohl překvapivě dobře reagovat na vzácnost jakéhokoliv přírodního zdroje - ochrana ohrožených druhů, ekosystémů, apod. není vlastně ničím jiným, než velice odpovědně prováděným procesem vlastnění. "Proces vlastnění" nemusí v sobě nutně zahrnovat proces "vytěžení", "zpracování", "přepravy", "spotřeby" - "proces vlastnění" v sobě sám o sobě často zahrnuje požadavek trvalé udržitelnosti: třeba už prostý požadavek aby výdaje nepřevyšovaly příjmy vychází z intuitivního vnímání reality třeba venkovským rodinně hospodařícím farmářem, který zkrátka ví, že nesmí sníst během roku více, než kolik dokáže sklidit a následně uskladnit. Nebo může jít i o intuici v přírodě žijícího kmene lovců, který ví, že nesmí lovit více zvěře, než kolik potřebuje ke své obživě - že nesmí lovit jen tak pro zábavu, apod. (je otázka, zda něco podobného není součástí zcela umělého mýtu "vznešeného divocha", který v podstatě nikdy neexistoval, protože vnímání reality přírodními národy nám nejspíš bylo vzdálenější, než si ve své nabubřelé nadutosti dokážeme představit.. ale to už odbíhám opravdu hodně stranou)

Posledních cca deset let byl obvykle za liberály prosazovaný "odstín" enviromenalismu pokládán tzv. světle zelený enviromentalismus [en.wikipedia.org], který poukazuje na to, že při současné úrovni přelidnění planety se lidstvo nemůže vzdát své vysoké technologie a je v podstatě odsouzeno jí dále rozvíjet, pokud nemá dojít k obrovským problémům. Zaujalo mi, že tento směr ani není na Wikipedii řazen do portálu ekologie - ale není to zcela spravedlivé. Je třeba si uvědomit, že např. v Africe, ve které by se při současné hustotě zalidnění lidé striktně drželi např. tradice vaření na otevřeném ohni (které dosahuje účinnosti jen okolo 10%), by došlo ke katastroficky rychlému odlesnění a následnému vysoušení (v subsaharské oblasti toto v podstatě léta byl hlavní problém, který nevím jestli byl již plně vyřešen). Naproti tomu - nahrazení otevřených ohnišť jednoduchými plynovými vařiči (nebo třeba i jenom obyčejnými kuchyňskými sporáky vytápěnými stejným dřevem, jako ta ohniště) je sice z hlediska tradicionalistického enviromentalisty velice málo romantický krok - ale může zásadním způsobem zpomalit tempo odlesňování. Nemluvě o tom, jak moc by třeba v Africe pomohlo nasazení solárních technologií ! Jenže ironií osudu: díky masivním dotacím skoupí většinu dostupných solárních instalací právě vyspělé země, které je mohou využít pouze po určitou část ropu. Procestoval jsem v Asii tropy i subtropy: a solárních instalací jsem tam viděl výrazně méně, než na českém venkově. Navzdory daleko menší míře insolace v našich zeměpisných šířkách. Možná existují případy, kdy by bylo dobré nejen myslet, ale i konat globálně...

Celkově jsem přesvědčený, že "světle zelená hlubinná ekologie" není nesmysl.

Ano, je třeba domýšlet hi-tech rádoby-ekologické nápady do všech důsledků. Je třeba sledovat dříve zanedbávané veličiny jako EROEI, životnost výrobku, je třeba přemýšlet co se stane s výrobky po skončení životního cyklu, apod. Těžba niklu pro NiCd baterie v hybridních autech může být pro životní prostředí obdobně zničující, jako těžba ropy. Historické technologie výroby solárních panelů používaly řadu toxických látek - proto bude nutné co nejrychleji nasadit zcela nové technologie. Problémem je to, že v době, kdy nasazujeme nové technologie, často nechápeme zcela do hloubky jejich důsledky. Ale v zásadě nové technologie posledních desítek let jsou často stále méně o "přírodě, která je k dispozici člověku" - ale snaží se tuto závislost transcendovat, přesáhnout: snaží se o zachování "přírody, která existuje nezávisle na člověku". Je velkou otázkou, zda je něco takového možné: ale jisté je, že dnešní tempo drancování přírody a neobnovitelných zdrojů nebude udržitelné během života všech, kterým dosud ještě nebylo 40 let.

Názory lidí přes 40 let věku na dnešní situaci téměř nejsou relevantní: protože oni během svého života nejspíše již nezažijí finální důsledky rozhodnutí, která dnes činí. Ale současně - pokud se podíváte na strukturu společnosti, na to, kdo činí důležitá rozhodnutí ohledně alokace zdrojů: tak zjistíte, že kromě (i díky zlepšujícímu se zdravotnictví) stále se rozšiřující kasty důchodců, kteří hrají velkou roli hlavně co se týče přímé spotřeby, tvoří většinu skutečných "decission-makerů" ve světě jednak obecně muži ("androcentrismus"), a jednak právě muži mezi 40 lety věku a důchodem. Zatímco dříve bylo možné před katastrofálními důsledky rozhodnutí této sociální skupiny někam prchnout (z Evropy do Ameriky či do kolonií, nebo ve 20. století z rozvojových zemí do těch vyspělých, apod.), tak dnes mladí lidé absolutně nemají kam expandovat, emigrovat, utéct: svět se uzavírá, a ve světě zatíženém negativními externalitami rozhodování dnešních mocenských elit budeme žít po zbytek životů všichni - a nikdo se nás příliš neptá, jestli s tím souhlasíme: resp. onen souhlas je z nás vymáhán převážně marketingovými prostředky.

Jako pro liberála je pro mě klíčové, zda lidé opravdu mají možnost projevit kvalifikovaný souhlas či nesouhlas s rozhodnutími mocenských elit. Je pro mě klíčové, zda se vede skutečně informovaná diskuze - nikoliv diskuze odehrávající se zcela abstraktní rovině a pomocí krasomluvy či newspeaku ("levicových") sociálních či ("pravicových") ekonomických věd. Vnímám se především jako svéprávný jedinec, který do kolektivních vztahů s okolím vstupuje spíše až na základě svého vlastního informovaného rozhodnutí - a který nechce být determinován kolektivní příslušností (třídní, národní, rasovou, ani jakoukoliv jinou).

Jako nihilista se odmítám podřídit jakékoliv předem dané ideologii - levé, pravé, zelené, fialové - ale snažím o analýzu, "reverzní inženýrství", možná o "dekonstrukci" (jestli tento pojem chápu správně - minimálně můj spell-checker ho nezná a podtrhne ho červeně :-) ) dané ideologie. Uzavřené myšlenkové systémy, které "mají jasno" v popisu světa kolem nás - který je ve svém důsledku velmi nelineární a chaotický, jako celek dosti nepředvídatelný, ve kterém často sebemenší událost může zcela "přehodit výhybku" a navést celý systém do naprosto odlišného rovnovážného stavu než byl ten, ve kterém se nacházel předtím. "Víru ve změnu" nahrazuji "vírou v nepředvídatelnost důsledků změny": nevylučuji změnu k lepšímu, ale ani si takovou změnou nejsem jistý.

Jako hlubinný ekolog nechci stát na straně podřizování přírody potřebám člověka - a to ani kolektivně, ani "sobecky" (individualisticky). Ale individualismus nemusí být ve vztahu k přírodě "sobectvím": paradoxně - pokud všichni "pracující" poletí na dovolenou charterovým Airbusem v ekonomické třídě, tak nakonec spotřebují více neobnovitelných zdrojů, než pokud místo toho poletí na dovolenou boháč svým soukromým tryskáčem ! Sociální ekosystém bohužel funguje velice podobně, jako ten ekologický - a často dokonce vzájemná rovnováha může vyžadovat připodobnění vztahů ve společnosti ekologickým vztahům v rámci biosféry ! Tento stav se mi na jednu stranu hrubě nelíbí a logicky se snažím jeho důsledkům bránit - ale na druhou stranu, nemohu sám sobě lhát a tvrdit, že drancování přírody je ok, pokud se bude odehrávat sociálně spravedlivě ! Na druhou stranu: "sociální úspory z rozsahu" jsou realitou: vytápění v činžáku skutečně spotřebuje v přepočtu na jednoho člověka méně energie, než vytápění rodinného domku, apod. Proto nebojkotuji možnost sociální rovnosti jako takovou - ale pouze hlásám, že k jejímu dosažení by bylo nutné nasadit jiné technologie, než ty dnešní - např. úspornější letadla, než jsou ta dnešní. Dnešní technologie jsou v podstatě nejzazším vylepšením technologií prapůvodně vojenských - a pro realizaci kýžené eko-sociální utopie zkrátka nedostačují.

Liberál poučený filmem Darwinova noční můra [en.wikipedia.org] může pořád zůstat liberálem. Lze zůstat autenticky anti-konzervativně zaměřený - a přitom se nezačít hlásit k "levici", "socialismu", apod. Relativismus a individualismus si lze uhájit před přílivem nových dogmat a "zjevených pravd": papež i na začátku zmiňovaný Michael Hauser se v podstatě plaví na jediné lodi. "Věřit ve změnu" je stejně naivní, jako "věřit v Boha". Nihilista si tolik potřebné emoce navozuje jinak, než skrze proces "víry".

Všechny články v rubrice Nesmrtelní chrousti

Přezdívka
Ochrana proti spamerům

Komentář (nelze použít HTML, konce řádků budou zachovány)

fikus 19. červenece 2010 06:47
to je jedna, ze zajimavosti, ze kapitalismus a klasicky socialismus/komunismus jsou na stejne strane barikady
pokud se jedna o vyuzivani/zneuzivani prirody pro potreby cloveka.

dnesni rozkolisana doba je podle me taky dusledkem toho,
ze jsme si na severo-zapade zvykli na vysoky komfort diky
levnym energiim a nevime, zda si ten komfort muzeme vubec
v budoucnu udrzet a zda jeste budeme mit levnou energii.

fikus 19. červenece 2010 08:32
myslim, ze vsichni co hledaji/hledame souzneni mezi clovekem
s jeho dusevnimi a telesnymi procesy, prirodou, planetou,
technologii budeme hledat vecne, protoze cil se stale pohybuje.

tomas 19. červenece 2010 13:31
Kapitalismus neni zadna externalita volneho trhu. Kapitalisticka akumulace je zcela zavisla na existenci statu a na naprosto netrznim vztahu zamestnavatel (oktrokar) versus zamestnanec (otrok). Kazdy, kdo neni uplne blby, okamzite pochopi, ze v tomto vztahu o zadny trh nejde - jde v nem o centralni planovani. Kazdy zamestnavatel je z podstaty veci bolsevik a centralni planovac. Jedine, co mu brani ziskat absolutni moc (zatim), je konkurence. Te je ale diky kapitalisticky akumulaci porad mene a mene, trh nici sam sebe.

Pouze v tomto nerovnem prostredi, kde stat zmonopolizoval veskere nasili, muze dochazet k **trvaly** akumulaci kapitalu. Volny trh samozrejme reflektuje prirozenou nerovnost lidi, ale pokud chces mit takovou **trvalou** nerovnost, jaka je mezi ** tridama**, tak uz musis mit stat a statem vynuceny vztah trvaly podrizenosti mezi trvalou tridou zamestnavatelu a trvalou tridou zamestnancu.

Skutecny volny trh by mohl vzniknout pouze v anarchisticke spolecnosti, kde vsichni bojuji maximalne za sve zajmy, vsemi prostredky, bez respektovani vule jakehokoliv centra a nadrizenosti - z bezpecnosti a poskytovani nasili by se tak stala sluzba jako jakakoliv jina.

Vzniku takovyhle svobodny spolecnosti ale brani statne-kapitalisticka propaganda a lidska zbabelost.

tomas 19. červenece 2010 13:49
Jinak rusti anarchiste jako Kropotkin a Bakunin jsou podle me skutecne dost mimo, co se ekonomickeho mysleni tyce - nesrovnatelne lepsi jsou prace Proudhona, ale treba i Rothbarda atp. Jak uz jsem psal, dnesni anarchismus je postizen nesmyslnym kolektivismem a prave nepochopenim vztahu mezi volnym trhem, kapitalistickou akumulaci a statem.

xChaos 19. červenece 2010 13:53
tomas: v tvojí jinak lákavé logice je jedna nepatrná mezera: trh bez konkurence není volný trh. takže to co popisuješ, je až selhání trhu a vznik monopolního prostředí. je smutné, že žijeme v době, kdy kolem sebe v řadě oborů takovou realitu pozorujeme... ale konkurence je skutečně to hlavní, co trh odlišuje od plánování. ovšem s tím ,že konkurenci by měli být vystaveni nejen koncoví zaměstnanci - ale samozřejmě i zaměstnavatelé, investoři, prostě všichni. to by aspoň vedlo k tomu, že by se z toho nějaký slušný a konsensuální proces, a ne nějaký shora vynucovaný "boj o čiré přežití".

jinak "akumulace" není tak úplně závislá na existenci toho, co je běžně nazýváno stát. mohou samozřejmě existovat různé alternativní modely akumulace - ale samotný volný trh si lze docela dobře představit i takový, že je tvořen subjekty, které neusilují o neomezený růst za každou cenu... to, že reálné povahové vlastnosti lidé je na trhu nutí k nějakému konkrétnímu druhu chování, to už podle mě není vlastnost trhu. trh je prostě "distribuovaný výpočetní systém", vlastně. a jeho účastníci na něj vstupují s různými "algoritmy" jak se na něm hodlají chovat.

xChaos 19. červenece 2010 13:55
Tomas: jinak ještě k tomu "monopolu na násilí" ... ano, monopol státu na násilí (či různé další formy represe a autority) zpochybňují ale právě i libertariáni, kterým v podstatě také vadí, že díky monopolu státu je akumulace kapitálu trvalá, a uvítali, kdyby každý měl reálnou a nejen hypotetickou šanci na úspěch. bohužel - pro mě není přijatelné nahradit stát jakousi permanentní "válkou gangů", takže tohle není cesta pro mě. ale jen poukazuju na to, že i mezi stoupenci volného trhu jsou kritici státního monopolu na moc.

tomas 19. červenece 2010 14:14
Jinak cela postmoderna podle me neni nic jineho, nez jakasi smes nihilismu a konformismu, ktera vznikla ve chvili, kdyz se francouzsti radoby revolucionari ze sedesatych let - vsechno v podstate prislusnici znudene mestske burzoazie - museli po tricitce rozhodnout, jestli chteji jit proti spolecnosti a moci a zaplatit za to prislusnou osobni cenu, nebo konformovat a zbabele sklonit hrbet, lizat nadrizenym zadky a doufat, ze se nekam dosplhaji nahoru.

Tihle lide nemeli dost sebekontroly a integrity ani na to, aby si dokazali svoje hodnoty a svoji individualitu udrzet alespon vnitrne, jako osobni predsvedceni. Takove presvedceni by nejspis branilo v navazovani onech typicky kapitalistickych vztahu mezi mocnym a prostitutem, ktery mu lize zadek, jaky najdeme v kazdy stabilni socialni hierarchii, kde lide nebojuji vsemi prostredky za svobodu, ale snazi se jen splhat nahoru po zadech druhych. Hnus. Tohle predevsim kritizuje Marcuse - s tim jestli nekdo jezdi autem nebo nejezdi to nema zas tak moc spolecneho.

tomas 19. červenece 2010 14:21
Jinak pokud budeme uvazovat skutecne hlubinne, tak podle me musime dojit k nazoru, ze za vetsinu problemu - za ekologickou hruzu i za kapitalistickou hruzu - muze proste a jednoduse prelidneni.

Prelidneni vede k tomu, ze potrebujes cim dal slozitejsi a komplexnejsi systemy pro udrzeni zivota, cim dal vic kapitalisticky akumulace a cim dal vic organizace - typicky treba zavlazovaci systemy ve starovekym Egypte, nebo sit dalnic v modeni spolecnosti.

A tyhle komplexni systemy je mnohem slozitejsi spravovat decentralizovane, pomoci te samoorganizace, kterou nabizi volna ruka trhu. Slozitejsi - ale nikoliv nemozne - jak ukazuje treba priklad open source software. Vyzaduje to ale vic vzdelani, vic spoluprace, vic moralky, vic ubijejici, nudne prace.... A na to uz lidsky charakter nestaci.

tomas 19. červenece 2010 14:33
Jinak ale podle me tim, ze nasili zmonopolizujes, nedosahnes niceho - jen vetsi a vetsi hruzy. Vzdy, kdyz vzniknul stat nekde, zacalo dochazet k vrazdeni ve valkach - v mnohem vetsim meritku, nez kdyby ten stat neexistoval. Neco jako je plynova komora nebo gulag, nebo jaderne zbrane, muze vzniknout pouze za podminek takovehoto trvaleho monopolu na nasili a na moc.

Ja jsem si celkem jisty, ze ve svobodny spolecnosti bez statu by nakonec bylo MENE nasili, protoze lidi by se naucili spolupracovat a predevsim by nikdo nemel moznost nahromadit tolik ekonomickych prostredku k provadeni nasili, kolik jich vyzaduje treba budovani jadernych zbrani a armad - takovy pokusy by ostatni znicili v zarodku.

Podle me: anarchie = obcas nejaka ta kriminalita by existovala, obcas i rozsahlejsi konflikt - vrzadeni v radu jednotlivcu nebo desitek lidi, stat = masivni kriminalita, vrazdeni po milionech - vetsinou "tech druhych" na zaklade nesmyslny narodni identifikace.

xChaos 19. červenece 2010 15:28
tomas: hele, já už o anarchismu ani nemluvím, já jsem "liberální nihilista" a basta :-) (aspoň budu vypadat před lidmi, co ten pojem nechápou do hloubky, jako někdo hrozně zlej :-)

každopádně se snad aspoň shodneme, že neomezená (či spekulativní) akumulace není smyslem existence volného trhu - ale spíše formou zneužití možností, který volný trh nabízí. podle mě to není tak, že když necháš lidi provádět směnu, že to automaticky a nevyhnutelně směřuje k akumulaci pod státní ochranou...

JghtdX 19. červenece 2010 17:21
Můj odhad ohledně násilí je podobný jako Tomase. Na okrese (100 000 obyv.) je tak jedna vražda ročně. Lidi mají velmi silné zábrany jít a někoho skutečně zabít i když rvaček bude samozřejmě podstatně víc.
Pokud na tom má nějakou zásluhu policie, tak maximálně hlídka okresního oddělení, přivolaná na kritická místa. Což by dokázala v případě kolapsu státu zorganizovat i větší obec.
Jedině silně centralizované organizace (státy) dokázaly, aby se sebralo několik milionů fotrů od rodin, vzalo pušku, a jelo několik set až tisíc kilometrů odprásknout jiný úplně stejný fotry od rodin.
Tohle srovnání je samozřejmě vyhrocené.
I kdybych tu moc a postavení měl, netroufl bych si z fleku komplet rozpustit všechny státy. Možná právě z teckacz mám hlášku "Není těžké převzít moc, těžké je odstranit moc".
Vzhledem k tomu, že ale žádné takové postavení nemám, mohu s lehkou hlavou rozvíjet aktivity individuálního až obecního formátu, nebo jinak decentralistické.

Tomáš Mráz 5. srpna 2010 12:26
Bylo by dlouhé psaní popsat všechno, co je v tom článku špatně. Jistě, jsou tam i zajímavější a platnější momenty. Bohužel ale jako celek, je ten článek dost k ničemu, protože z něj nelze vyvodit nic reálně učinného k řešení současné situace.

Hlavním důvodem, proč je ten článek celkově nesmyslem, je to, že nevychází ze základních příčin naší současné "situace", tj. důvodů pro současné sociálně-civilizační uspořádání společnosti. A těmi důvody jsou 1. adaptace společnosti na dělbu fyzické a duševní práce a tedy i životní nutnost její reprodukce, 2. z toho vyplývající potřeba vlastnického systému jako základního (a jediného účinného) prostředku pro tuto reprodukci. Ekologické problémy pak z větší části vyplývají z "nefunkčnosti" a nemožnosti "adaptovat" současnou formu vlastnického systému na současný stav dělby fyzické a duševní práce a i z dalších akutních dysfunkcí této formy vlastnického systému.

Další vedlejší poznámky: 1. ideologie a tedy i politika již ztratily jakoukoliv platnost a účinnost, řešení tedy nemůže být v jakékoliv snaze o využití politických prostředků (neboť tyto prostředky již jsou zcela neúčinné - v tomto se asi shodujeme. 2. nelze řešit ekologické problém bez předchozího řešení a vyřešení výše uvedeného problému s "nefunkčností" současné formy vlastnického systému. To nemůže dopadnout jinak než jako pokus o v lepším případě zachránění stromu za cenu vykácení celého lesa, nebo v horším případě jako pokus "o záchranu lidstva hromadnou sebevraždou".

Jinak ale tvůj příklon k "nihilismu" (ten pojem není ale úplně správný, lepší je "postmoderní filosofie") je správným východiskem. Je třeba ovšem jít ještě o krok (no dost velký skok) dál a to k odmítnutí a překročení jakékoliv metafyziky, neboť i postmoderní filosofie stále ještě metafyzikou je, i když výhradně negativní.

xChaos 13. srpna 2010 12:20
TM: jenže já právě nepokládám vlastnictví za problém (to už spíš k té přílišné dělbě práce bych byl kritický) !

Podstatný je proces, jakým vlastnictví provozuješ. pokud střílíš na lidi ve jménu pracující třídy, je to naprosto srovnatelné s tím, když na ně střílíš proto, že ti šlápli na tvůj pozemek. pokud je vlastnictví konsensuální a vychází ze společenské smlouvy, a je vynucováno pouze přiměřenými prostředky, tak v něm na rozdíl od tebe nevidím problém, protože nejsem zaslepený ideologií.

Takže v podstatě můj přístup je "prostředky světí účel" a ne vice versa: vlastnictví je určitá forma regulace, stejně jako regulace státní, kolektivní, náboženská a já nevím jaká ještě - a není samo osobě problematičtější nebo méně problematické než jiné formy regulace. Důležité jsou prostředky, kterými je to vlastnictví uplatňován. Liberál na rozdíl např. od konzervativce výrazně preferuje dohodu před nějakým násilím.

Tomáš Mráz 16. srpna 2010 00:12
A kde píšu, že vlastnictví jako takové je "aktuální" problém. Problém není aktuální existence vlastnického systému, ta je prostě nutná, jak už jsem výše napsal. Problémem jsou akutní dysfunkce té současné formy vlastnického systému - a ano na to střílení díky nim dojde a dochází. A můj přístup je zcela v duchu "prostředky světí účel" - samozřejmě to bylo kdysi fajn, když jeden člověk ze druhého nemusel dělat věc (což se děje především prostřednictvím vlastnického systému), ale prostě reálné podmínky naší současné existence jsou takové, že se bez toho neobejdeme. Jde jen o to, aby ten vlastnický systém plnil svůj účel a nedělal větší škody než je nutné.

Ale už budu mlčet, nutit nikomu nic nepotřebuju, rozhodně ne žádné fiktivní "ideologie", které si z toho, co jsem napsal, zřejmě konstruuješ.

volani.webnode.cz 17. srpna 2010 04:21
Hlásím překlep v posledním slově citace.

"díky masivním dotacím skoupí většinu dostupných solárních instalací právě vyspělé země, které je mohou využít pouze po určitou část ropu"

volani.webnode.cz 17. srpna 2010 05:35
tomas: Zajímavé postřehy, hlavně "tomas 19. červenece 2010 13:31"
K tomu bych podotkl že vlastně vždycky byla anarchie, jen někteří umí více spolupracovat *třídy?* a nejsou zatížení svědomím a dalšími blbostmi omezující braní moc na úkor moci cizí.

Problém kapitalismu bude asi také to, že vlastnit je více než umět.
Že vlastnit je více než znát. A že prostředek pro směnu vlastnictví a hodnot je dán státem ve formě "peněz" na které má někdo monopol a které kontroluje a peníze sou kryty pouze důvěrou tedy chcete li vírou lidí že za dluh něco dostanou.
A dluhy lze splácet zase jen dluhy, protože nové peníze vám bez ručení majetkem nikdo nedá (mě tedy alespoň ne :) ) a přitom množství peněz v oběhu jde snadno měnit, tedy i snížit (lze udělat krizi kdykoliv jakkoliv velkou). Teda přiznávám že nejsem ekonom a možná (pravděpodobně) tu plácám blbosti, ale aspoň mi někdo vysvětli jak to je s ČNB a FEDdem :D
Každopádně se shodneme na tom, že peníze lze "přičarovat" na účet v bance snáž než vykouzlit novou ropu. A že inflace znamená neustále zvyšování peněz v oběhu (tedy zvyšování dluhu, otázka je kam "komu" se dávají ty nově vytvořené peníze).
Kdo je víc zadlužen tak je patrně bohatším, protože si ty dluhy může dovolit.
Pak ale nechápu proč někdo volá po splácení dluhů, když by se všechny dluhy splatili nebylo by peněz (ahá už to mám, někdo má a může mít hodně bezcenných peněz ale neví jak za ně dostat něco užitečného - tedy je to snaha aby peníze získaly hodnotu tím že lidé za to že dostali "bezcenné" peníze dávali něco cenného na oplátku).
-Já mám minimum peněz ani nemám příliš majetku, také o něj příliš nestojím, takže jsem pro tet kapitalistický systém okolo téměř bezcenný.

Zvláštní že nejsem v žádné církvi, pokřtěn nebo tak, ale není mi to moc platné.
Vzdělanost, kulturu, mravnost, víra a další věci přešli od církví ke státu.
Změnila se pouze forma propgandy a pár drobností :)
A svoboda svědomí je pro mě stále abstraktní pojem kterému nerozumím, protože žiji v uzavřené iluzi toho co mám a smím či nesmím.
----

Díky Xchaosovi znám pojem demokratický deficit, který použil k obhajobě EU po té co jsem jí kritizoval (pravda ne příliš kvalitně). Toto slovní spojení mě trošku děsí, asi nejsem prostě zvyklí na některé výrazy newspeaku :)

Jo a byla tu řeč o dopravních prostředcích: Já chodím hlavně pěšky s batohem na zádech (ano v Africe to mají vykoumáno lepší, protože všechno nosí na hlavě) a pak jezdím často hromadnými prostředky po kolejích.

volani.webnode.cz 17. srpna 2010 05:44
K Nihilismu ještě:
Masaryk tuším byl proti pochybování ve prospěch "pouze" kritiky.
Ale to že nepochybujeme vyžaduje víru. A která víra je 100% ověřitelná, správná a neomylná?
Proto mi je nihilismus také blízký, nějak se dál hnout neumím..

xChaos 22. srpna 2010 18:09
vw: nebudu se k tomu vyjadřovat ke všemu, ale jen stručně: "demokratický deficit" podle mě není newspeak.

"demokratický deficit" má třeba i většinový volební systém ve Velké Británii - protože obvody pro jednotlivé mandáty tam nejsou stejně velké, a proto hlasy jednotlivých občanů tam ani zdaleka nemají stejnou váhu. (další důvodem demokratického deficitu je tam Sněmovna Lordů, která není volená - ale nevím, jak je to přesně s pravomocema, bude to asi trochu jako náš Senát...)

"demokratický deficit" v ČR např. spočívá v tom, že některé obvody do parlamentu vyžadují, aby pro stranu která má získat mandát, hlasovalo v daném obvodu více, než minimálních 5% voličů - konkrétně jde o Karlovarský a Liberecký kraj, a možná i o některé další (v těchto dvou je ale situace nejzávažnější). Znamená to opět to samé: hlasy občanů ČR mají různou váhu podle toho, ve kterém kraji jdou k volbám.

Mluvit o "demokratickém deficitu" EU tedy může znamenat jednak toto - hlasy různých Evropanů mají různou váhu podle toho, v jakém konkrétním národním státě žijí - a jednak pak znamená určitou neprůhlednost evropských institucí - kterou ale paradoxně tolik kritizované Lisabonská smlouva spíše snižovala, než zvyšovala. Tedy - spousta euroinstitucí je jmenována národními vládami, a Evropský parlament neměl dlouho dostatečné kompetence, hrál spíše formální úlohu a skutečnou moc měli euroúředníci - formálně s kompetencí vycházející z mezivládních dohod, ale reálně často do jisté míry "samozvaní". To se ale postupně mění - a rozhodně by něco takové zcela vymizelo, kdyby se Evropa stala demokratickou federací.

Osobně nechápu, jak mohou být mezi euroskeptiky i lidé, co současně volají po omezování státu, snižování počtu úředníků, úsporách, apod.: pokud bychom chtěli omezit stát opravdu na minimální možnou míru, tak pak skutečně může v některých případech dávat smysl, aby v EU byl na některá témata jen 1 úředník na 500 mil. lidí,než 1 úředník na 10 mil. lidí. - EU sama o sobě vůbec nemusí znamenat více byrokracie, než dnes: EU bude taková, jakou si ji my Evropané uděláme a jako ji budeme chtít...

Akce, plány, termíny Audio, video, písemno Dojmy a pocity Experience Globální vesnice HowKnow Hrobor a smrtor Kosmír a věda Linux a internet Nesmrtelní chrousti Pí-ár a spam Povídky a fikce Samohyby Slunce, vítr, voda Technologické úlety TečkaCZ U.R.Log Vyšší dívčí Y2K012 bug Zátoka Pirátů   Nejnovější komentáře Nejnovější články Nejčtenější v roce 2010 Nejčtenější v roce 2009 Nejčtenější v roce 2008 Nejčtenější v roce 2007 Nejčtenější v roce 2006 Nejčtenější v roce 2005 Nejčtenější v roce 2004 Nejčtenější v roce 2003 Nejčtenější v roce 2002 Nejdiskutovanější Všechny články Editorial, kontakt   Statistiky TečkyCZ RSS kanál TečkyCZ TečkaCZ na Facebooku TečkaCZ na Twitteru Vstup pro členy