Nový pražský #hackerspace Brmlab

Nový pražský "hackerspace" Brmlab [brmlab.cz] je zhruba tím, co jsem se snažil asi před deseti lety provádět pod hlavičkou Arachne Labs - akorát já se tehdy zbytečně rozptyloval snahami o komerční udržitelnost a příliš to směřoval k něčemu jako "firma". Brmlab se očividně soustředil na "čirý výzkum" a na otevřené přednášky pro širší veřejnost - a výsledek zatím vypadá víc než slibně. Je tedy pravda, že připojení na Internet jim sponzorujeme my - zatímco nám ho před těmi cca 10-12 lety nikdo nesponzoroval - bylo až absurdní, že jsme platili okolo 15 000 měsíčně za připojení na Internet, na kterém tenkrát navíc ani nebyla řada tak kvalitního obsahu, jako dnes - např. Wikipedie, apod. Toto ovšem není vina Brmlabu - a nehodlám si hrát na starého mrzouta, který by to mladým chtěl komplikovat, protože "my to měli taky těžké".

Hackerspace [cs.wikipedia.org] je relativně nový pojem a každopádně ve světě jde o jeden z aktuálních trendů. Příliš nepřekvapí, že hackerspace Resistor v New Yorku patří mezi ty trendy, cool a vlivné [hardware.slashdot.org]. Svým způsobem jde o paradox - já si "hackerspacy" pamatuji z dětství v reálně-socialistických 80. letech coby různá centra Svazarmu či domy dětí a mládeže. Tím, že to bylo orientované spíše na děti školou povinné, to pochopitelně nebylo trendy - trendy bylo pubertálně provokovat rodiče hraním v punkové kapele. Ovšem situace po dalších 20-30 letech je překvapivě odlišná: hlučné sebevyjádření se komercionalizovalo a stalo se tím největším mainstreamem - takže underground se přeorientoval na to snažit se dělat aspoň něco užitečného, a dělat o navíc společně. Vlna hackerspaců svým způsobem navazuje na revoluci DIY osobních počítačů z konce 70. let - ale současně jí přizpůsobuje éře online sociálních sítí, kdy se klade přirozený důraz na sdílení zdrojů a na to dělat něco společně. Open source přístup je samozřejmostí - ale ukázaly se jeho omezené možnosti, pokud je provozován pouze ve formě softwaru na komerčním, uzavřeném hardwaru, který není pod přímou kontrolou hackerů. Stejně jako je blbost hrát punk rock na levné kytaře dovozené odněkud z Číny - tak je i blbost spokojit se s instalováním Linuxů na komerčně dodávané netbooky. Konzum zabíjí kreativitu. A Kalifornie konce 70. a začátku 80. let byla v podstatě stále spíše venkovským prostředím, které se rychle soustředilo na jediný aspekt tehdejší revoluce v mikroelektronice: jak to co nejlevněji někoho nechat vyrobit a jak to pak někomu co nejvýhodněji prodat. Nejlépe někomu, kdo v podstatě žije venkovským životním stylem na předměstí, doma se nudí - a potřebuje hračky, které by ho zabavily, případně se chce věnovat homeworkingu. Naproti tomu - hackerspace je městský fenomén, který souvisí spíše s městským, nikoliv venkovským životním stylem. Podobně jako internetové kavárny a školní internetové laboratoře vy-evolvovaly do podoby co-workingu a workspace-sharingu, tak hackerspace se podle mě mohou časem vyvinout i polo-komerčním směrem - v jakési pronajímané, moderně vybavené dílny či manufaktury. Ale jejich současná komunitní podoba mi přijde velice sympatická.

Už jen umístění hackerspacu pouhých pár stovek metrů od budoucího sídla celoevropské navigační sítě Galileo mě přijde vcelku vtipné. Ale pochopitelně - toto zdaleka není jediná přednost Brmlabu. Mj. i jeho umístění v objektu, ve kterém se tuším za první republiky nacházela lokální elektrárna, je velice zajímavé a symbolické (i když v seznamu projektů Brmlabu jsem zatím experimenty s alternativní energetikou nezaznamenal).

Následují velmi stručné poznámky k vybraným projektům, na kterých se v laboratoři pracuje. Především - nejsem bastlíř, takže k aktivitám souvisejícím bezprostředně s elektronickým či hardwarovým zázemím projektů si netroufám se vyjadřovat. Jsem ale programátor a uživatel elektroniky všeho druhu - a dovede mi rozzuřit, pokud se něco neopravitelně rozbije, nebo pokud pro nějaký hardware nejsou k dispozici ovladače pro Linux, apod.

Projekt samoreplikující se 3D tiskárny RepRap [brmlab.cz], na kterém se v Brmlabu chtějí podílet, je zajímavý - jakkoliv nesmírně vzdálený jakémukoliv praktickému využití. Nicméně otázka sebeerplikujících se kybernetických strojů a filosofických důsledků jejich existence se řeší asi už od 50.let 20. století - a je nedílnou součástí konceptu tzv. technologické singularity [www.phil.muni.cz] - k vysvětlení tohoto pojmu jsem si vybral odkaz na text z roku 1993, pocházející od dnes již klasického, i když méně známého autora hardcore sci-fi románů, které jsou crossoverem mezi kyberpunkem a space operou (chystám o něm samostatný článek). Ano - i když samoreplikující se 3D tiskárny jsou v podstatě nesmysl, který bude mít jen minimální ekonomický nebo politický dopad - tak jde o nesmírně zajímavý experiment v oboru aplikované metafyziky. (Rozhodně tedy zajímavější experiment, než sebevražda - když už se bavíme o DIY filosofických experimentech týkajících se mj. i replikace memů).

Co osobně pokládám za realističtější, než je pseudo-samoreplikující 3D tiskárna (rozuměj: tiskárna schopná vyrobit určitou podmnožinu svých vlastních součástek - převážně těch neelektronických a nekovových) by byl projekt "replikovatelné dílny" vybavený kompletní sadou CNC obráběcích strojů, strojů na automatické osazování tištěných spojů, apod. - v rámci které by 3D tiskárna byla pouze jedním z mnoha potřebných komponent. Takováto dílna schopná vlastní sebe-replikace by mohla představovat geniální východisko z pasti modernity, ve které jsme životně závislí na tovární velkovýrobě a dělbě práce jakožto na absolutních imperativech. V podstatě platí, že "úspory z rozsahu jsou dobrý sluha, ale špatný pán" - dnes jsme se stali otroky úspor z rozsahu, a nemáme v podstatě reálnou možnost jich ve svém životě nevyužívat. Samoreplikující dílny nikdy nemohou dosáhnout stejných úspor z rozsahu, jako velké, jednoúčelové továrny - ale velice snadno se mohou stát oázami nejen technologické svobody. Představte si, že pokud bude chtít nějakou alternativu k DRM videokameře či monitoru, tak se velice snadno může stát, že vám nezbude, než se obrátit na místní hackerspace. Všechno ostatní vám sice velké korporace už brzy nabídnou v absurdně vysokém rozlišení (a zcela zdarma při podpisu smlouvy na 10 let dopředu) - ale současně: bude to pod nějakou centrální kontrolou, bude to nativně propojené na Facebook a Evropskou Unii a CIA a Hollywood - a nebude možné to použít k vytváření, reprodukci nebo konzumaci nežádoucího obsahu. Vše, co se nepodřídí "paradigmatu mobilní sítě" či "paradigmatu Facebooku", bude už brzy alternativa a underground. Včetně potřebného hardware.

3D tiskárny jako takové (nejen ty samoreplikující - anglicky jde o proces označovaný jako Rapid Prototyping) jsou samozřejmě zajímavým politickým tématem např. i pro Pirátské strany - protože otázky kontroly nad kopírováním dat se díky 3D tiskárnám začnou dotýkat reálné kontroly nad existencí nebo neexistencí skutečných užitkových předmětů v reálném světě. Věřím, že trh brzy zaplaví velmi levné komerční 3D tiskárny - tak jako ho předtím zaplavily levné inkoustové a laserové tiskárny (do kterých se ovšem prodává drahý spotřební materiál). Bude to přirozená reakce na pokles poptávky po mechanických mediálních zařízeních (CD-mechaniky, DVD-mechaniky a vzhledem k novým paměťovým technologiím zřejmě časem i pevné disky) - dnes existují obrovské výrobní kapacity schopné vyrábět tato přesná mechanická zařízení, po kterých bude poptávka postupně klesat - a přeorientovat tyto kapacity směrem k výrobě 3D tiskáren nebude nijak zvlášť nákladné - plastová ozubené kolečka a servomotorky jsou potřeba v obojím.

Je zde i zajímavý aspekt "libertariáni" vs. "liberálové" - američtí libertariáni, což je myšlenkový směr, který často nachází společnou řeč s ultrakonzervativci, a to zejména co se týče ekonomických témat - často obhajují právo na ničím neomezené ozbrojování obyvatelstva. Toto je cosi, co je pro mě jakožto pro Evropana obtížně pochopitelný požadavek. Ale pokud volám po neomezeném právu na výrobu čehokoliv, tedy po "technologické anarchii" - tak musím pochopitelně přiznat, že technologická svoboda je zneužitelná i pro výrobu zbraní. A takto ve svém vlastní liberálním pojetí transformuji i libertariánskou touhu po osobním ozbrojování: já sám zbraň (ve smyslu např. střelnou zbraň nebo výbušné zařízení) samozřejmě vlastnit nechci - a myslím, že toto by měl být většinový postoj celé společnosti - ale chci mít možnost se vyzbrojit, kdyby to situace vyžadovala - a chci mít taky k dispozici všechny potřebné informace, jak to udělat, abych nemusel zbraně nakupovat od koroprací a obchodníků se zbraněmi. Případně s takovou věcí chci mít možnost experimentovat (a poté jí opět zničit). Samozřejmě - něco takového musí být doprovázeno určitou kontrolou, a tuto kontrolu přináší např. prvky transparence ve společnosti: soukromí je velice důležitým tématem - ale konsensuální, dobrovolné sdílení určitých informací by současně mohlo být lékem na paranoiu a nekonsensuální snahy o invazi do soukromí ze strany institucí, které samy o sobě jsou velice netransparentní (ať už se bavíme o policejních kamerách, tedy o státním sektoru - nebo o centralizovaných sociálních webech a vyhledávačích, tedy o korporátním sektoru).

V době psaní tohoto článku zmizel ze seznamku aktivních projektů Brmlabu článek o projektu, který mě osobně se moc líbil, a který pod názvem BrmRat [brmlab.cz] počítal s adaptací robotického vysavače Roomba tak, aby ho mohla řídit krysa (či potkat - nevím, jestli Brmlab má přístup k poměrně drahým laboratorním krysám - počítám, že DIY přístup ke kognitivním experimentům by počítal spíše spotkany). Osobně bych takový posun od experimentů na zvířatech směrem od kontrolovaného, uzavřeného laboratorního prostředí, kde je jednoznačně dané kdo je "pán tvorstva" a kdo je v kleci a v podřízeném postavení spíše směrem k vybavení zvířat nástroji či dopravními nebo komunikačními prostředky, které zvýší jejich autonomii a šanci na přežití ve světě jehož zdroje člověk zcela ovládá. Ano - měli bychom se zaměřit na zvířata, která byla na tolik inteligentní, že se nestala ani našimi domácími mazlíčky, ani hospodářskými zvířaty, a která si dokázala udržet svojí autonomii: tato zvířata tím, že projevila dostatečnou míru paranoii a prozíravost v podstatě dokázala, že jsou nám v jistém smyslu rovnocenými partnery - třeba i díky schopnosti učit se a předávat své zkušenosti ostatním - a právě proto byl projekt BrmRat zcela fascinujícím předobrazem budoucích kognitivních experimentů se zvířaty a je škoda, že se na něm momentálně nepracuje.

Asi příliš nepřekvapí, že brmlabáci mají vlastní Bitcoin účet [brmlab.cz] - o fenoménu decentralizovaného P2P platebního systému chystám samostatný článek a chystám se vyhlásit číslo Bitcoin účtu, na který budete moci posílat TečceCZ sponzorské dary.

Výborné jsou tzv. Lightning talky [brmlab.cz] - večer tzv. bleskových přednášek. Jednoho takového večera jsem se dokonce už zúčastnil jako řečník - ale nebyl jsem moc dobře připraven a vůbec netušil do čeho jdu, takže výsledek nebyl nic moc. Další lightning talky se budou konat 2.červena 2011 - pokud mi do toho nic nepřijde, tak se zúčastním jako posluchač/hlasující - ale s vlastní přednáškou se přihlásím nejdříve až na další termín. První pokus na předchozím lightning talku, který zahrnoval prezentaci mojí plánované decentralizované sociální sítě, nebyl příliš úspěšný - ukázalo se, že laťka je nastavena překvapivě vysoko. Nicméně uvažuji nadchnout Brmlab pro svůj dialekt programovacího jazyka C pod názvem C<<1 - který by pro ANSI C99 měl být tím, čím je JQuery pro JavaScript. A od věci by nemusela být ani blesková přednáška o principech smart grid a energetických alternativách - protože tento směr zájmu zatím v Brmlabu chybí (je pravda, že slaboproud je pro mládež na hraní daleko bezpečnější - to je bez debaty :-)

Každopádně mi nejde o to předělat Brmlab k obrazu svému - ale spíše se od něj inspirovat a okopírovat některé jejich postupy. Arachne Labs už prošly fází softwarové firmy i telekomunikačního operátora - a je na čase, aby staly zase něčím dalším...